Přítomnost

Místo, abychom byli v přítomnosti a viděli život takový, jaký je, relitu si přikrášlujeme a žijeme ve snech nebo se neustále vracíme do minulosti. Potom nevidíme, co se kolem nás opravdu děje... Potom dochází většinou k probuzení, kdy se najednou v přítmnosti ocitneme a vidíme, kdo jsme a kde jsme a nechápeme, jak jsme se tam ocitli... V přítomnosti, vědomě bychom tam třeba ani nedošli, protože bychom věděli, co ano a co ne... Dokázali bychom ragovat na vše, co přichází, což nám přikrášlování - sny neumožňují.
Místo, abychom šli životem rovně díky přítomnosti, chodíváme, možná zbytečnými oklikami. Ale i to je naše cesta, protože na ní máme pochopit... A dříve či později probuzení dojde, u nás všech.

Sny jsou důležité, ale o sobě a v přítomnosti... 

"Nebýt přítomný znamená být v budoucnu a z reality sklouznout do snu. Dříve či později ale dojde k probuzení. Je to sejití z cesty, zbytečná oklika, když jsme mohli jít přímo..." 

Ještě krásný citát:
“Když k nám promlouvá intuice, mentální obraz možné budoucnosti, vlastně se nám dostává záblesků vzpomínek na okamžik zrození, kdy jsme viděli svůj život před sebou. Veškeré intuitivní náznaky, naše sny, shody náhod jsou nasměrovány tak, aby nás pomáhaly udržet na správné cestě a jsou připomínkou toho, jak jme si kdysi sami přáli, aby se náš život odvíjel.”

James Redfield