Rytmus života

„…každý může vychutnat léčivou moc bubnů a rytmů…“
Anne Cushmanová

V centrech po celých USA ( a západní Evropy) zní bubny. Lidé, kteří se náhodně setkali, jsou po dvou hodinách aktivního bubnování plni energie: rytmicky skáčí, podupávají, tleskají rukama, smějí se, třesou, jejich kosti a těla rezonují s dunícími obrovskými bubny na pódiích. Alchymie rytmu jim všem učarovala – tvoří teď jeden jediný kmen: stovky původně pasivních diváků teď spolu improvizují a bubnují jako jediný soubor – hrají svou píseň a všichni jsou spoluautoři. „Zapomeňte na metronom – tančete jak to cítíte. Rytmus vás vyléčí! Toto je chrám rytmu!“ křičí elfovi podobný malý muž uprostřed kruhu bubeníků uprostřed haly. Ten muž se jmenuje Arthur Hull, tvrdí že je specialista na „budování komunit, týmů a kolektivního ducha“ a po celém světě používá bubnů, aby z cizinců vyčaroval soudržné a spolupracující týmy. Pracuje s manažery, vojáky, finančníky, revizory, lidmi z úřadů, továren, nedoslýchavými. Jedno africké přísloví říká že „vesnice bez bubnů je mrtvé místo“ . V tradičních afrických společnostech rytmus bubnů označoval narození dítěte, smrt, začátek osevu nebo sklizně, svatby, pohřby. Ještě v minulém století vojáci v Evropě pochodovali a pohřbívali padlé za rytmu bubnů.

Rytmus je každému z nás přímo „vrozen“ . Sáhněte si na tepnu, poslechněte si srdce, zkuste se v naprostésm tichu zaposlouchat do rytmu dechu a svého těla. Od okamžiku početí a prvního dělení buněk až po poslední dech v okamžiku smrti, život člověka je protkán uzlem rytmů a pulzací. Rytmus vln mozkových hemisfér nebo jednotlivých buněk a tkání a enzymů, všechno je to sjednocováno rytmem dechu: bez přestání, celý život tančíme rytmem dne a noci, jídla a trávení, hormonálním rytmem ovulace, puberty, přechodu a stárnutí jako jednotlivci, a v rytmu ročních období a vlivu Měsíce a pohybu hvězd jako celé národy.

Po celou dobu historie a vývoje lidstva lidé a jejich společnosti rezonovaly s pulzací rytmu života. Od úlomků mamutích kostí v paleolitu až po automatické bubeníky dnes, od afrických mluvících bubnů tamtamů až po tibetské nebo čínské chrámové gongy, lidé na celém světě používali bubny a rytmické nástroje, aby se synchronizovali s rytmem kosmu.

My co žijeme v tzv. civilizované společnosti, ale dnes víme že je ráno jen proto, že zazvonil budík, podzim protože jdou děti do školy: náš život diktují ciferníky a knihy. Planeta dál pulzuje, ale my to v hluku motorů neslyšíme. Naše srdce bijí dál svůj rytmus, ale naše uši jsou plné nepřetržitého hučení ulic velkoměst, rockové hudby a televizních blábolů. Ztratili jsme kontakt s přírodními a přirozenými rytmy našich těl a světů.

Mickey Hart, bubeník skupiny The Grateful Dead a autor úspěšných knih Planeta bubnů (Planet Drumm) a Magie bubnování: cesta za duchem bicích nástrojů (Drumming at the Edge of Magic: Journey into the Spirit of Percussion, Harper, San Francisco l990), říká: „S rozpadem komunit jsme my na Západě ztratili i své rytmické rituály. Místo kolektivního vytváření hudby pasívně konzumujeme svou dávku akustické drogy každý sám, i v metru se sluchátky walkmana na uších. Kromě skupin fandů na rockových koncertech už nedokážeme vychutnat ten pravý rytmus života.“ Jak poznamenává Arthur Hull, „běloši nejsou rytmičtí – myslí si že se to nesluší.“ Nigerijský mistr bubeník Babatunde Olatundži tvrdí, že koncem století bude buben v každé domácnosti USA a Evropy. Prodej bubnů z celého světa, afrických džundžun, egyptských tarů, irských bhodranů, brazilských cuicas a dalších se dramaticky zvětšil a odběrateli jsou nejen obyčejní lidé z ulice, ale i mateřské školky, terapeutická střediska a státní instituce.

Německý terapeut Reinhard Flatischler hovoří o „zapomenuté síly rytmu“ . Flatischler studoval celý svůj život hru na bicí nástroje s mistry Indie, Afriky, Kuby, Brazílii, Thajska a Japonska. Nehledal virtuozitu, ale to, co je všem společné, léčivou moc rytmu. „Každá nemoc je rytmický problém“ , tvrdí spolu s klasikem. „V naší společnosti jsme oddělili rytmus od medicíny a tím jsme hodně ztratili.“ Na seminářích a workshopech Ta Ke Ti Na používají účastníci svá těla jako rytmické nástroje a rytmickými mantrami (slabiky ta ke ti na pocházejí z Indie, kde označují čtyři různé údery na bubínky tabla a tvoří tzv. tablovou řeč) „komunikují“ mezi sebou.

Nedávné výzkumy naznačují, že určité základní, archetypální rytmy, jsou součástí naší mozkové aktivity.
Ukázalo se, že jsme ztratili schopnost vychutnat rozdíly mezi jednotlivými rytmy: zatímco tříčtvrteční rytmus nás houpavě vtahuje dovnitř, pochod a disko nás tlačí ven. Navíc, díky naprosté převaze pravidelného rockového rytmu ve 4/4 jsme ztratili schopnost vychutnat si např. rytmus sedmi nebo devítidobý.

Mickey Hart založil i nadaci Rytmus života, jejímž cílem je vybavit bubny i sirotčince, domovy důchodců, noclehárny pro bezdomovce atd. Bubnování pomáhá pacientům s Alzheimerovou nemocí.

Randal McClellan vydal knihu Léčivé síly hudby, ve které popisuje např. překvapivé zjištění výzkumníků o tom, že jednotlivé neurony v mozkové tkáni spolu komunikují v rytmech, jejichž vzory se podobají např. valčíkům nebo africkým či indickým rytmům. Principy rezonance se používají např. při pokusech ovlivnit mozkovou aktivitu a zpomalit mozkové vlny na alfa úroveň. Sufijský básník Rumi kdysi napsal: „Sotva kdo z nás opravdu slyší vnitřní hudbu člověka, ale všichni podle ní tancujeme.“ Jak poznamenal Mickey Hart: „Domníváte-li se, že andělé u bran nebeských hrají na harfy, je to váš problém. Mí andělé mi bubnují.“

Kurzy šamanského bubnování (i s výrobou vlastního šamanského bubínku) jsou organizovány už i u nás. Vřele doporučuji.

Vlastimil Marek
www.baraka.cz

Chcete si zabubnovat v Šumperku?

Kája Cvrk vede kurzy na Komíně!
Tel.  608 718 091 či na cvrk@cvrk.info

Kurzovné činí 280 korun za měsíc, pokud se však přihlásí celá desetičlenná skupiny (například kamarádi ze školy, spolupracovníci), tak je možná sleva na 240 Kč za měsíc.

Kurzy probíhají ve středu - od 17, 18 a 19 hodin a v pátek od 17.30 h. na Komíně.