Žít pro sebe ? Ano Ano Ano !

10. září 2009, 09:52, Rodičem.cz
Potřebuju chvilku jenom a jenom pro sebe, pro péči o sebe, o své pocity, myšlenky, o své tělo, o svoji duši, načerpat pár pozitivních nápadů ze svého srdce. Kruh Žen nechť je nám všem Ženám podpůrným energizujícím otevřeným společenstvím, kde můžeme sdílet své příběhy, tančit, zpívat a tím vším dobíjet energii nejen sobě samé, ale i navzájem s jinými krásnými úžasnými Ženami…
Je šest hodin ráno a můj malý synek přicupital ze svého pokojíčku a jemnou ručičkou mě hladí: „Mámo, vstávej! Už je ráno!“ Rozlepuji od sebe oči a chlapeček už mě tahá za ruku… „Mámo, mám hlad!“ Usměju se na něj, beru ho do náruče a do velké rodičovské postele.
Mazlíme se. Smějeme se. Maličký znovu a neodbytně zdůrazňuje svůj nárok na kus chleba. Vstávám, chystám snídani a přemýšlím, co všechno je třeba udělat. Seznam je stále dlouhý a nějak ne a ne „se zkrátit“. Zahrádka – otrhat dozrávající špendlíky, chci je usušit, jsou lepší než rozinky. Taky sklidit mini dýně, máme letos docela pěknou úrodu. Ale taky prádlo – dát vyprat tři pračky, v koši čeká žehlení, nádobí, vysát koberce, vytřít podlahy, zamést schody, umýt okna, uvařit oběd, uklidit ve skříni, už je tam zas nepřehledno. K tomu se věnovat synkovi, vždyť jsou mu teprve dva – dopoledne půjdem na Komín do cvičeníčka – to musí být oběd uvařený už ráno. Strčím ho do peřin, ať máme připravené teplé jídlo, až se vrátíme. Odpoledne čteme knížky, modelujeme z plastelíny, malujeme vodovkama – to miluje ze všeho nejvíc (po prstových barvičkách, ale ty minulý týden došly). Jdeme ven, venku má odrážedlo, dám si aspoň kafe. V pět vyzvedávám manžela v práci a jsme domluveni na bazén. Malý vodu miluje, s tátou řádí jak tajfun. Honem něco k večeři, uklidit rozházené hračky po pokoji, pustit na chvilku krtečka, vykoupat – jo, dnes vlastně ne, byli jsme na bazéně, jsme už úplně čistí , noční plínku, pyžamko, vyčistit zoubky, pohádku na dobrou noc, pořádně se pomuckat a vyňuchňat pro snad zaručený tvrdý spánek plný nádherných snů… Z pokojíčku se vracím napůl spící, manžel čeká v obýváku, usmívá se, chce si povídat, někdy už jen tak sedíme a ani slova nejsou potřeba… Jak se jsem se dostala do postele už ani nevím. Zase jsme v obýváku usnuli. Ani se na polštáři neotočím…. A … Je šest hodin ráno a můj malý synek přicupital ze svého pokojíčku a jemnou ručičkou mě hladí: „Mámo, vstávej! Už je ráno!“

Připomíná vám to něco??? Pomaličku mi dochází síly z toho všeho běhání a starání se o všechny mé milé okolo… Chci být podporou pro své blízké, chci topit v pomyslném rozehřátém krbu tím nejkvalitnějším topivem, chci vařit ty dobré, zdravé a pro oko ladící večeře, chci manželovi namasírovat unavené nohy… Kde ale čerpat a brát další a další energii???

Což tak si ji sama vytvořit?
Což tak si jít jen-tak zablbnout, popovídat, zatančit, zazpívat,
ženě, která stejně jako já uvítá jemnou masáž,
namasírovat trapézy nebo nožky?

Potřebuju chvilku jenom a jenom pro sebe,
pro péči o sebe, o své pocity, myšlenky, o své tělo, o svoji duši,
načerpat pár pozitivních nápadů ze svého srdce.

Kruh Žen nechť je nám všem Ženám
podpůrným energizujícím otevřeným společenstvím,
kde můžeme sdílet své příběhy,
tančit, zpívat a tím vším dobíjet energii nejen sobě samé,
ale i navzájem s jinými krásnými úžasnými Ženami…

"Pravá krása, půvab a síla ženy spočívá v její laskavosti a péči.
Ta by však měla být primárně zaměřena na její vlastní duši, na její srdce.“


Těším se na Vás každé pondělí a čtvrtek na Komíně v 18.15 – 19.45 hodin. Cena je stanovena ve spolupráci s Vilou Doris na 700,- Kč za 10 lekci po 90 min.

Vaše Marcela Závodná
www.zdravinadosah.cz


Poslat známému e-mailem upozorněníUpozornit známéhoVerze pro tiskTisknoutNahoruNahoru

Názory k článku

Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.